Chuť na sladkosti
„Hlad je symbolem vlastnické touhy, potřeby brát, výrazem jisté lakoty. Jídlem (přijímáním a sycením) se tato snaha uspokojuje a integruje. Hladoví- li někdo po lásce a neutiší svůj hlad adekvátním způsobem, vynoří se v těle jako had po sladkostech. Chuť na sladkosti a pamlsky je vždy výrazem neuspokojeného hladu po lásce. Láska a sladkosti patří nerozlučně k sobě. Mlsavost u dětí bývá zřetelnou indicií nedostatku lásky. Rodiče proti takovému nařčení protestují a uvádějí, co všechno pro své děti dělají. Jenže dělat něco a milovat někoho nemusí být nutně totéž. Kdo mlsá, touží po lásce a ujišťování. Tomuto pravidlu můžeme důvěřovat víc, než svému ocenění vlastní schopnosti milovat.“
© Thorwald Dethlefsen, Rüdiger Dahlke
Z knihy: Nemoc jako cesta
to je zajímavé… myslím, že jdu načít další čokoládu
hořkou, nutno podotknout (má to nějaký význam?)
Wilhemino, myslíš, že bys mi na sebe mohla dát nějaký neveřejný kontakt? tedy tím myslím cokoliv kromě možnosti psát ti komentáře na blog. stačí když mi napíšeš na mail… moc rád bych se tě na něco zeptal, mohlo by tě to i zajímat
Hello, I like your blog. If you like, we could exchange links between our blogs.
Greetings