Druhý pokus
Druhý pokus
Podruhé přiznat, jak velké emoce sílí z hloubi srdce
Podruhé svět vidět něžně zkresleně
Podruhé tančit v půlnočních váncích
Podruhé věřit, doufat a snít
Podruhé mít se s kým smát
Podruhé bolestivé jako prve
Podruhé ztrácet jen vlastní vinou…
… nikdy se nepoučit, hloupá hra na ruskou ruletu…
Ten pocit bezpečí, když je s tebou, duše, která bdí, když blouzníš…
Ten pocit, kdy tě objímá křídli anděla
A ty bláhově doufáš, že to nikdy neskončí
Nevymýšlíš verše, nepláčeš potají, nežiješ ze snění, toužíš se smát
Lítáš, chvilku klesáš, však vzlétáváš plná sil vzhůru, bezhlavě se řítíš do šílenství
Pak jen pár slov …
A rozletí se pírka, tančí ve vzduchu, až ztěžknou pod tíhou slaných kapek vod
Sedíš a nevnímáš, jsi neskutečně daleko
Už nevěříš, nedoufáš, neexistuješ
Hloubáš v myšlenkách, které tíží více než- li tvé prázdné svědomí
Vidíš domy v samotě, pásky smuteční, slunečnice bez hlav
Nic se ti nezdá, to není zlý sen!
Klesáš a klesáš stále níž, ale sil už není dostatek
Ochota není na prodej
Bolestí se svíjíš jak malé děcko v lůně matky
Jak jen jsi nedospělá, drzá a zlá, malá holčičko, naprav se už!
Zas budeš se toulat a hrát si se stíny
Zas přijdou hlasy, co rozcupují tvou duši
Nemáš si již, co přát, zapři iluze
Zemřeš ve vzpomínkách, přej lásku, přej
Tohle ti nepatří, stopy se odplavou
Nepros zapomenuté bytosti o navrácení času zpět
Jen létáš pod hvězdami, pohlédni dolů
Ouha, máš strach?
Rozvazují se ti křídla, umělý jde cítit pach
Máš v sobě tolik zlosti, házíš jí kolem sebe bez milosti
Přeješ se očistit, ale tvá je to vina!
Přiznej to! Opět si nenávratně ztratila
Příliš strachu a hrdé pýchy v sobě máš, jinak udělala bys po vůli, co v hloubi srdce schováváš
Odpusť a zapomeň…
© Wilhemina_Murray
Inspirovány mým rytířem Des Grieux…
Četla jsem toho hodně, a jen málo z toho ve mě něco uchovalo … stejně tak jako toto tvé “dílo”. Jen tak dál …