Moderní směry ve světové a české poezii 90. let 19. století, Generace „buřičů“ v české literatuře

Dekadence
= úpadek, upadání, úpadkovost
- myšlenkový a umělecký směr vyjadřující nesouhlas umělců s tehdejší společností
- vyznačuje se individualitou, subjektivismem, morbiditou, pocity zmaru, touhou po silných dojmech, narcismem, erotickou přesyceností
- provázena úzkostmi, depresemi, pesimismem
- představitelé bývají zpravidla tuláci, bohémové, výstřední lidé se sklony k drogové závislosti

Symbolismus
- umělecký názor, hnutí
- reakce na popisnost naturalismu (v literatuře) a impresionismu (v malířství), částečně navazuje na romantismus
- cílem je zobrazovat věci, které nelze racionálně popsat (nálady, emoce,myšlenky)
- snaha o proniknutí k podstatě skutečnosti – usilování o vnímání umění všemi smysly
- symbol se má stát prostředníkem mezi skutečným světem a světem duše
- symbol není přímým pojmenováním věci (problému, stavu), ale pouhým náznakem, sugescí podstaty věci

Dekadenti

Oscar Fingal O’Flahertie Wills Wilde (16. října 1854– 30. listopadu 1900)
*Dublin, Irsko
- otec ušní a oční chirurg, matka spisovatelka a nacionalistka
- s výborným prospěchem studuje Oxford a Dublin
- pracuje jako umělecký kritik, básník, esejista
- žení se s Constance Lloydovou (dcerou právníka), což mu zajišťuje finanční nezávislost
- milující otec dvou synů (Cyrila a Vyvyana)
- seznamuje se s Alfredem Douglasem> milostný poměr
- protože byla homosexualita ilegální, je odsouzen do vězení
- žena ho opouští, je nucen se zříci svých dětí
- po propuštění si mění jméno na Sebastian Melmoth
- umírá v levném hotelu v Paříži, opuštěn, zapomenut
Dílo: Vějíř Lady Windermerové
Jak je důležité mítí Filipa
Bezvýznamná žena
Ideální manžel
- dramata

Strašidlo Cantervillské
Šťastný princ a jiné pohádky
• Slavík a růže
- student se zamiluje do dívky, která mu slíbí, že s ním půjde na ples, pokud jí přinese rudou růži,
je ale zima a červené růže nikde nerostou, student si povzdechne, že jeho láska nemůže být nikdy naplněna, slavík si vyposlechne trápení mladého chlapce a rozhodne se položit svůj život pro jeho stěstí: napíchne se srdcem na trn růže, slavík umírá a růže se zbarví do ruda, student dívce růži daruje, ta ho přesto odmítá, slavíkův život je promarněn

Balada o žaláři v Readingu
Obraz Doriana Graye

Předchůdci symbolismu
Amerika

Edgar Allan Poe (19. ledna 1809– 7. října 1849)
* Boston, Massachusetts
- romantický básník, prozaik, literární teoretik a esejista
- autor fantastických a mystických příběhů
- zakladatelem detektivního (vytvořil postavu detektiva Augusta Dupina) a hororového žánru
- syn kočovných herců, otec alkoholik- opouští rodinu, matka umírá na tuberkulózu
- jako sirotka se ho ujme rodina Allan> autorovo prostřední jméno
- studuje v Anglii, kvůli alkoholismu a gamblerství vyloučen
- vstupuje na vojenskou akademii, vyloučen kvůli nedisciplinovanosti
- žení se se svou sestřenicí (13. let), po její předčasné smrti, se dostává do silné duševní krize, pokouší se o sebevraždu, propadá alkoholismu
- umírá na následky zranění ze rvačky v hospodě
Dílo: Grotesky a arabesky
Jáma a kyvadlo
Černý kocour
Havran
Vražda v ulici Morgue
- povídkový soubor s detektivní tématikou

Walt Whitman (31. května 1819– 26. března 1892)
* Long Island, New York
- spisovatel, básník a novinář
- jeden ze zakladatelů moderní americké poezie, průkopník civilismu
Civilismus
- soustřeďuje se na zobrazení technických vymožeností, moderního života a civilizace
- oslavuje všední věci a lidskou práci

Dílo: Stébla trávy
- básnická sbírka, původně obs. 12 básní, během autorova života jich přibývá
- o jednotě člověka s moderním světem
- po vydání vnímána velmi kriticky, autor obviněn z nemravnosti, propagace homosexuality, egoismu

Prokletí básníci
Francie

Charles Pierre Baudelaire (9. dubna 1821– 31. srpna 1867)
* Paříž
- francouzský básník, překladatel, bohém a dobrodruh
- otec kněz, předčasně umírá
- jeho matka se znovu vdává- za generála Jacquese Aupicka, autor ho nesnáší
- před maturitou je vyloučen z lycea, později si školu dodělává soukromně
- vztah s mulatkou Jean Duvalová> provokace společnosti,
amantka se objevuje v mnoha jeho básních, hovoří o ní jako o „černé venuši“
- tvrdí, že básník má zaznamenávat život tak, jak ho vidí, nikoliv tak, jak je dáno, aby krásný byl
- estetické hodnoty nachází v morbidních námětech
- umírá na následky paralýzy, před smrtí ztrácí řeč
Dílo: Květy zla
- básnická sbírka, považována za pohoršující
- autor soudně stíhán za urážku věřejné mravnosti> nucen určité básně odebrat
• Zdechlina (Mršina), Splín, Krása

Paul Marie Verlaine (30. března 1844- 9. ledna 1896)
* Mety, Francie
- bezprostřední, náladový básník, přední představitel symbolismu
- navazuje na V. Huga a Ch. Baudelaira
- narodil se v rodině důstojníka, po celý život citově závislý na matce
- studuje lyceum, poté pracuje jako úředník na pařížské radnici
- žení se a krátce působí jako učitel v Anglii
- po seznámení s Rimbaudem opouští rodinu a začíná s ním žít, stává se na něm emocionálně závislý
- propadá tuláctví a alkoholismu
- smutný konec jejich vztahu: vystřelí na Rimbauda a je odsouzen na 2 roky do vězení
- ve vězení prodělává léčbu, uchylujese k víře, ale po čase se vrací ke svému původnímu způsobu života
Dílo: Saturnské básně
- obsahuje čtyřicet básní, vyznačují se melodičností a cílenou neurčitost

Moudrost
- odráží autorovu náboženskou krizi, jeho návrat ke katolické víře

Galantní slavnosti
- inspirace kresbami rokokových malířů

Romance beze slov
- spontánní poezie, odráží krizi z bouřlivého soužití s Rimbaudem

Jean Arthur Rimbaud (20. října 1854 – 10. listopadu 1891)
- otec kapitán pěchoty, dobrodruh, který nakonec rodinu opouští
- Rimbaud je velice nepřizpůsobivý a na výchovu své konzervativní a nábožensky bigotní matky reaguje výbuchy hněvu a útěky z domova
- odchází do Paříže, kde se seznamuje s Verlainem
- vedou bohémský život (v Paříži, později v Anglii a Belgii)
- po rozchodu s Verlainem přestává psát a vstupuje do koloniálního vojska
- dezertuje a přidává se k cirkusu
- do poezie vnáší nový způsob psaní- vyjádření touhy, chaosu světa
- odhaluje iluzornost pravd uznávaných společností a vystavuje je pohrdavému posměchu
- je typický bohatou fantazií, odporem k měšťákům, náboženství a obdiv k revoluci
† syfilis (+amputaci nohy kvůli nádoru)
Dílo: Iluminace
- soubor básní v próze i ve verších, vydává je Verlain

Opilá koráb
- nejznámější básnická skladba
- autor se zde přirovnává ke korábu: loď na rozbouřeném moři pluje mezi životem a smrtí

Samohlásky
- využívání asociací

Sezóna v pekle/ Pobyt v pekle
- básně v próze, sbírka označována za vrchol jeho tvorby

Česká literatura
Dělení: Česká moderna, Generace buřičů, Česká dekadence, Katolická moderna

Česká moderna
- tendence v literatuře 90. let, které pokračují až do 1. světové války
- 1985: Manifest české moderny
- důraz kladen na uměleckou individualitu autora (autor tvoří tak, jak to cítí), vnitřní pravdu, volnost slova, svoboda kritiky, řeší i sociální a politické otázky
- vnášení do literatury symbolismu, naturalismu a impresionismu
Impresionismus
- umělecký směr vyjadřující osobní vjemy a prožitky
- pokouší se zachytit okamžitou atmosféru dané chvíle, okamžik duševního rozpoložení
- navazuje na realismus, se kterým má mnoho společných prvků

Svatopluk Machar (29. února 1864– 17. března 1942)
* Kolín
- český básník, prozaik, satirik, publicista a politik
- spoluautor Manifestu České moderny a představitel kritického realismu
- studuje v Praze, pracuje ve Vídni (udržuje kontakt s českými literáty)
- po r. 1918: generálním inspektorem ČSL armády
- pravicově orientován> přiklání se k fašistickým názorům
Díla: Confiteor (Vyznávám se)
- sborník o třech dílech
- společenská a politická lyrika, deziluzivní ztvárnění autorova milostného příběhu, ústícího do banality, zklamání ze společnosti

Čtyři knihy sonetů
- kritika české společnosti, měšťanství, jednání politiků a falešné morálky (přetvářka)
• Jarní, Letní, Podzimní a Zimní sonety

Tristium Vindobona (Žalozpěvy z Vídně)
- politická lyrika inspirovaná Ovidiovými Tristiemi vzniklými v jeho vyhnanství
- obrací se v ní k problematice vlastenectví a národního života

Zde by měly kvést růže
- veršované povídky (= dramata), téma: postavení žen ve společnosti,
- ženu považuje za bytost citlivou, ale pasivní, je odsouzena žít v nevyrovnaném manželství a společnost jí nedopřává rozvoj

Svědomí věků
- cyklus historických básní ve verších, obdiv antiky, odsuzování křesťanství a středověku

Magdaléna
- veršovaný román
- hl. hrdinka Lucy nemá šanci začít nový život, protože je neustále pronásledována svou minulostí v nevěstinci, stále naráží na pokrytectví a přetvářku, je zklamána láskou a opět končí v nevěstinci

Otokar Březina (13. září 1868– 25. března 1929)
- vlastním jménem Václav Jebavý
- český básník a spisovatel, svým básnickým dílem, jež završuje český symbolismus, se řadí mezi největší osobnosti světové poezie
- autor impresionistické, náboženské i sociální poezie
- užívá množství metafor, symbolů, asociací (na základě podobnosti či protikladů)
- publikujev v Moderním revue
- je osmkrát navržen na Nobelovu cenu za literaturu
Díla: Tajemné dálky
- soubor básní, smutné vzpomínky na autorovo dětství (v bídě, bez radosti)
• Moje matka, Mrtvé mládí

Svítání na západě
- západ jako symbol smrti, vysvobození z pozemských starostí

Ruce
Stavitelé chrámu
Hudba pramenů

Antonín Sova (26. února 1864– 16. srpna 1928)
- otec prvním básníkovým učitelem v oblasti umění- hudby
- citově vázán na matku, její smrt a otcův nový sňatek patří k intenzivním zážitkům, jež se později objevují v několika spisovatelových dílech
- lyrik, básník, prozaik, zaměřuje se na popisy krajin a přírody
- trpí onemocněním míchy
- lehké, senzitivní a přemýšlivé verše, reálné popisy barev a vjemů, milostné motivy se prolínají s obrazy přírody, známky melancholie
Díla: Z mého kraje
- záměr: zachycení atmosféry, nalazení určité nálady a vyvolání smyslového dojmu

Soucit a vzdor
- odpor proti sociálnímu útlaku, kombinace impresionismu a soc. akcentu

Vybouřené smutky
- symbolismus, označuje sám sebe za „poutníka smrtelně raněného“

Generace buřičů
- staví se proti společnosti způsoby:
• vyjádřením pohrdání a zklamání
• dekadetní pózou (tuláctvím, oslavou satanismu, bohémstvím)

Viktor Dyk (31. prosince 1877– 14. května 1931)
- český básník, prozaik, dramatik, publicista a nacionalistický politik
- na gymnáziu student Aloise Jiráska, dokončuje studia na právnické fakultě, ale působí jako novinář a spisovatel
- za první světové války se podílí na protirakouském odboji, vězněn kvůli své literární činnosti
- redaktor Národních listů
- od r. 1918: poslancem a poté senátorem(pravicově orientován)
† utopení v Jaderském moři
- snaha o epigramy, známky deziluze, rozporů snů a skutečností, skepse, ironie
- překladatel V. Huga
Díla: A porta inferi (Od brány pekelné)
- subjektivní lyrika, název podle latinského žalmu zpívaného při pohřbu

Milá sedmi loupežníků
- balada o dívce žijící s bandou loupežníků, zamiluje se do chlapce, ale loupežníci její lásce nepřejí, proto jejího milého zabijí, ona je udá

Satiry a sarkasmy
Pohádky z naší vesnice
- politická satirická poezie

Válečná tetralogie:
- hlavní myšlenkou je národní samostatnost, autor se inspiruje 1. světovou válkou, vyzývá k odvaze, vyjadřuje také obavy o osud národa a varuje před zradou
Lehké a těžké kroky
Anebo
Okno
Poslední rok

Petr Bezruč (15. září 1867– 17. února 1958)
* Opava, † Olomouc
- vlastním jménem Vladimír Vašek
- studuje na filozofické fakultě (Brno, Praha)
- pracuje na úřadě a poště
- r. 1945: zatčen za velezradu, ale pro nedostatek důkazů propuštěn
- realista, poezie svázána se Slezským regionem
- vystupuje jako mluvčí svého lidu tzv. „bard“
> lidský, spravedlivý, se silným sociálním cítěním, silně vnímá křivdu páchanou na lidech
Díla: Slezské písně

František Gellner (19. června 1881– 13. září 1914)
* Mladá Boleslav
- nadaný básník, prozaik, kreslíř, karikaturista a ilustrátor
- z rodiny nepříliš zámožného židovského obchodníka, otec ho brává na cesty> inspirace
- stud. technickou akademii ve Vídni, poté malířství v Drážďanech
- pracuje jako karikaturista v redakci Lidových novin
- prohlášen za nezvěstného na haličské frontě v 1. světové válce
- užívá vulgarismy, cynismus,(sebe)ironii, homur, provokaci
Díla: Po nás ať přijde potopa
- osobní cynická zpověď, prvky anarchismu
- objevuje se zklamání nad marností doby, skeptický postoj ke společnosti, hořkost nad životem

Přetékající pohár
- o plném poháru vína a jeho silném vlivu na konzumenta

Radosti života
- 35 básní, reagují na falešnou dobovou morálku, na pokrytecké maloměšťáctví
- ironie, vzpomínky na mládí, bohémský život (za radosti považuje alkohol, ženy, večírky)

Karel Toman (25. února 1877– 12. června 1946)
- vlastním jménem Antonín Bernášek
- básník, novinář a překladatel z francouzštiny
- užívá impresionistických a vitalistických tendencí své vlastní generace, soustředí se především na sociální hnutí, první světovou válku, revoluci
- redaktor Národních listů
Vitalismus
- umělecký směr, vyzvedá a oslavuje život, radost z drobností a krásy světa
- vzniká jako reakce na hrozné zkušenosti vojáků v První světové válce
Díla: Pohádky krve
- ovlivněno symbolismem a dekadencí, erotické motivy
- zaměřeno především k vnitřním problémům člověka vymaňujícího se z pout měšťanské společnosti a její morálky

Torzo života
- vyjádření bolesti a krize člověka, tragický ráz milostných veršů

Melancholická pouť
- inspirace z cest po Evropě (Vídeň, Berlín, Holandsko, Anglie, Paříž)

Sluneční hodiny
- země jako zdroj utrpení i obnovované víry a naděje, objevují se biblické narážky

Měsíce
- příroda v koloběhu roku; 12 básní – každá o jednom měsíci v roce; oslava domova, společenství lidí, české historické tradice

Stanislav Kostka Neumann (5. června 1875– 28. června 1947)
* Praha
- novinář a básník, literární a výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a ruštiny
- otec advokát a poslanec říšského sněmu, brzy umírá, vychováván matkou a dvěma tetami
- žije ve vile na Olšanech, schází se zde anarchističtí spisovatelé
- přispívá do dekadentních listů Moderní revue a Lidových novin
- zakládá nejvýznamější anarchistický časopis Nový kult
- člen Omladiny (studentské a dělnické hnutí tvořené mladočechy, snaží se ovlivňovat rakousko-uherskou politiku), za to odsouzen na 1 do věžení
Díla: Nemesis, bonorum custos (Spravedlnost, ochránkyně dobrých)
- psáno ve vězení

Jsem apoštol nového žití
- dekandentní sbírka , užívání abstraktních společenských alegorií vyjádřením rozladění z neúspěchů pokrokového hnutí

Apostrofy hrdé a vášnivé
- psáno volným veršem a vynáší osobitost a renesanci člověka

Satanova sláva mezi námi
• Ave Satan
- tato báseň je pozdravením Satana, symbolu rebellie

Kniha lesů, vod a strání
- vitalistická sbírka přírodní lyriky, oslavuje moravskou krajinu

Fráňa Šrámek (19. ledna 1877– 1. července 1952)
- impresionistický, anarchistický básník, prozaik, dramatik
- studuje práva, ale nedokončuje je
- antimilitarista
- patří do literární skupiny kolem S. K. Neumanna
- za účast na demonstracích a svou báseň Píšou mi psaní je poslán do vězení
- za 2. světové války se uzavírá před světem a nevychází z bytu> na protest proti fašismu
- roku 1946 se stává národním umělcem
Díla: Života bído, přec tě mám rád
- vyjádření odporu k militarismu a Rakousku-Uhersku

Modrý a rudý
- antimilitarismus, vzpoura proti válce, symoblika barev v názvu (modrá barva rakouské uniformy, červená barvou anarchismu), obsahuje báseň Raport

Splav
- impresionistická, senzitivní, harmonická, milostná a přírodní lyrika s protiválečným podtextem

Česká dekadence
- spisovatelé symbolistické a dekadentní orientace přispívající do Moderního revue (časopis vycházející mezi lety 1894–1925)
- jejími vydavateli byli Jiří Karásek ze Lvovic a Arnošt Procházka

Arnošt Procházka (15. listopadu 1869– 16. ledna 1925)
- český literární a výtvarný kritik a překladatel moderní evropské literatury
Díla: Prostibolo duše
Meditace
České kritiky
Jiří Karásek ze Lvovic (24. ledna 1871– 5. března 1951)
- vlastním jménem Josef Jiří Karásek
- přídomek ze Lvovic ke svému připojil na základě svého tvrzení, že je potomkem hvězdáře ze 16. století, Cypriána Lvovického ze Lvovic, což souviselo se zálibou dekadentů ve vzývání aristokracie
Díla: Gotická duše
Zazděná okna
Sodoma

Karel Hlaváček (24. srpna 1874– 15. června 1898)
- básník a výtvarník, přední dekadent a představitel českého symbolismu
- svá literární díla (i výtvarné kritiky) publikuje v Moderním revue
- působí též coby první předseda a zakládající člen Sokolské organizace v Praze-Libni
† tuberkulóza
Díla: Sokolské sonety
Pozdě k ránu
- psáno v ich formě, zajímavá zvuková stavba a melodie (opakování slov a zvláštní rým)
- monotónní , melancholické a smutné básně

Katolická moderna
- mladí autoři, povětšinou kněží, usilují o reformní snahy v katolickém písemnictví

© 2010- Wilhemina

~ od Aleksandra on 18. Únor 2010, Čtvrtek.