Středověká filosofie
- datuje se od 1.- 15. století
- bývá spojována s rozdělením společnosti na:
• církev
• šlechtu
• poddané
- vznikají národy, vyvíjejí se národní jazyky a kultury
- vytváří se další společenská vrstva:
• mešťanstvo (obchodníci, řemeslníci)
- duchovním zdrojem kultury je křesťanství vycházející z existence Ježíše Krista jako milujícího a spravedlivého Boha (Starý a Nový zákon, Bible: viz 1 mat. otázka z Čj)
- vznik křešťanství: v 1.- 2. století NL ve východních provinciích římské říše,
opírá se o misionářskou činnost apoštolů,
prošlo tvrdým pronásledováním ze strany Říma,
až po uznání Konstantinem Velikým r. 313 tzv. Ediktem Milánským se křesťanství stává oficiálním náboženstvím a dokáže se prosadit v tvrdé konkurenci náboženských a filosofických proudů Helenismu
- dějinný základ, na kterém vyrostla kultura a duchovní svět středověku:
• Říše římská (základy práva, právní řád státu)
• řecká vzdělanost a kultura
• vznik křesťanství
• stěhování národů (od Keltů, Germánů až po Slovany)
Rozdíly mezi antikou a křesťanstvím:
Antika
- duši považujeza něco neosobního, je nadřazený, přírodní faktor
- přesně rozděluje obyvatele na měšťanstvo a otroky
- fungují zde různé formy státního zřízení
Křesťanství
- Bůj je považován na všemohoucího stvořitele, vládne nad člověkem
- vrdí, že jsem si všichni rovni
- nejvyšší vrstvou jsou duchovní a církev
Dělení středověké filosofie:
• Patristika (1.- 8. st.)
• apologetika (1.- 2. st.)
• agnostika (1.- 2. st.)
•tvoření církevních dogmat (3.- 4. st.)
• činnost Augustina Aurelia (5.- 8. st.)
• Scholastika
ranná (9.- 15. st.)
vrcholná (13. st.)
pozdní (14.- 15. st.)
PATRISTIKA
páter- církevní otec
- dochází k posílení církve a moci papežů
papež: Lev I., Řehoř I.
- vznik 1. mnišského řádu Benediktínů (v Monte Casinu)
- řeší základní okruhy problémů:
• teologické
- učení o Bohu, jeho pochopení (Boží trojice ve jménu otce, syna i ducha svatého)
• christologické
- pochopení Ježíše Krista
• antropologické
- vztah člověka k Bohu, svoboda lidské vůle
• problémy církevní organizace
- konfrontace křesťanství proti římské a řecké kultuře
- položení základů jednotné církve, je ukončeno koncilem v Nikolaji r. 325 NL
Apologetika
- obrana křesťanství vůči pohanským kulturám
- páterové chtějí najít vztah k antické filosofii, snaží se teoreticky vysvětlit učení církve a především přesvědčit vyšší vrstvy společnosti o přednostech křesťanství
- nejprve vzniká pro chudé obyvatele
A gnosticismus
- boj proti gnózi, poznání
- hl. páterové se snaží o prosazování církve= teologie, aby se stala nadřazenou filofii
- filosofii považují za služku teologie
Představitelé:
• Justin Mučedník
- umírá v Říme jako mučedník své víry
• Tertullianus
- vzdělaný filosof obhajující myšlenu, že pravda víry v Boha spočívá ve zcela jiné sféře než v přístupnosti myšlení
„Věřím, protože to přesahuje lidský rozum“
- zaměřen proti antické racionalitě, víru v Boha nelze postihnout rozumem
• Klémens a Origénes
- tvůrci křesťanstké teologie, vyzdvihují v ní teologii nad filosofií
• Ireneus
Gnosticismus
- myšlenkový proud z kombinace křesťanství aj. náboženských proudů
mystika- důležitý znak gnosticismu
Augustinus Aurelius (354- 430 NL)
= sv. Augustýn
- jeho názory zůstávají platné až do 13. st.
- největší filosof patristiky
- otec pohan, matka křesťanka
- život prožívá v Kartágu, jako mladý žije bujařivý římský život
- stud. rétoriku, učitel v Miláně a Římě
- v Miláně poznává biskupa Ambrože a propadá křesťanství, nechává se pokřtít
- stává se biskupem v městě Hippo (S. Afrika)
Díla: - systematizována do jednotného křesťanského názoru tzv. augustinianismu
• Vyznání (autobiografické, o jeho mládí)
• O svobodě boží= O svobodě vůle
• O boží obci
Augustinova filosofie:
- jádro: vztah mezi Bohem a člověkem, názor, že Bůh stvořil svě pouze ze své boží vůle
- ostře odděluje Boha stvořitele od stvořeného světa
království boží= civitas dei (věčná dokonalost)
svěstský stát= civitas terrestris (pomíjivý, lidský svět)
- církev je dle něj prostředníkem mezi Bohem a člověkem
- přesvědčen o tom, že k moudrosti a poznání lze dospět pouze prostřednictvím víry
„Pokud nebudeš věřit, neporozumíš“
„Filosof postrádající víru nemůže dojít pravdy“
„Racionální myšlení je prostředníkem víry“
- celé dějiny jsou procesem oddělení věřících od nevěřících= zatracenců, vše vrcholí božím soudem
- pouze Adam se narodil svobodný s možností řídit se absolutní boží vůlí a tím dosáhnout nesmrtelnosti, ale protože zhřešil, celý jeho lidský rod je zatížený dědičným hříchem tzn. nerodíme se svobodní, propadáme urč. hříchům
- pouze Bůh rozhoduje, kdo bude zatracen a kdo spasen> přesný popis v díle O boží vůli
- pozemský život přirovnává k poli, na kterém roste obilí (dobro) a plevel (zlo), při sklizni dojde k oddělení (Boží soud)
theodicea- zlo je nedostatkem dobra, někdy může být i jeho prostředkem (Boží trest)
SCHOLASTIKA
schola- škola
- vznik škol u katedrál a klášterů
- později vznik univerzit tzv. universitas litterarum= souhrn vzdělání
- absolutní duchovní dominance
- nikdy nevytvořila jednotný systém
- podstata vyučování je snaha o dokazování a obhajování víry teologickými argumenty
Univerzity:
- vyučování v latině
- období sedmi svobodných umění= kvadrivium
- dělení na:
trivium (gramatika, logika, rétorika)
kvadrivium (geometrie, aritmetika, astronomie, hudba)
• r. 1448: vznik 1. univerzity v Bologni
• r. 1178: Oxford
• r. 1213: Cambridge
• 1253: Sorbona v Paříži
Dělení univerzit:
dle národů (česky, polsky, bavorsky)
dle typu na fakulty (nejdříve je nutno absolvovat artistickou fakultu, poté je možnost stud. lékařskou či teologickou)
Ranná scholastika
- řeší vznik a původ slov
- existují dva opoziční spory o univerzálie= obecný pojem pro slovo
realisté
- tvrdí, že slova vznikají z ante rés= před věcí tzn. že nejsou závislé na konkrétní věci, nazval a pojmenoval je Bůh
- představitelé jsou především sv. otcové
realismus- křesťanský základ církve
Představitelé:
• Anselm z Cantenbury
„Věřím, abych porozuměl“
- ontologický důkaz boží existence, je o ní silně přesvědčen
• Vilém z Champaux
„Existence věcí není podstatná, je podstatné, že je to dáno Bohem“
nominalisté
- tvrdí, že univerzálie jsou posrt rés= po věci což znamená, že existující jména každé věci vymyslel člověk nikoliv Bůh
Představitelé:
• Roscellismus
• Petr Abelárd
- dělá kompromisy mezi realisty a nominalisty, tvrdí, že univerzálie jsou in rébus= ve věcech
Vrcholná scholastika
- dochází k rozvoji měst, řemesel a obchodu
- církem má největší moc, v čele papež
= temný středověk
- obd. inkvizicí, pálení čarodějnic, křižáckých výprav, pronásledování kacířů
- vznik mnišských řádů:
• r. 1208: Františkáni, zakladatel František z Asis
- asketický způsobe života, hlásí mlavní obrodu církve, proti jejímu bohatství, jsou nuceni se skrývat v lesích, ptž. jsou Dominikány pronásledováni
• r. 1216: Dominikáni, zak. sv. Dominik
dominikánes- ďáblovi psi
- inkvizitoři, fanatici Bible, vyučují na školách, přepychový život, pálí knihy
Učení dvojí pravdy:- filosofové vycházejí z Aristotela
- Dominikáni se snaží o zničení této dvojí pravdy
- tvrdí, že poznání je možné pouze skrze Boha
- jsou proti názoru, že k poznání je nutný rozum
Tomáš Akvinský (1225- 1274)
- tichý, nenápadný člověk, žijící asketickým způsobem života
- pochází ze vznešeného rodu
- učitel teologie v Paříži, Římě a Kolíně
- studenti mu přezdívají doktor angelikus= andělský učitel
Díla:
• Suma teologická
• Suma proti pohanům
suma- zvláštní literární útvar, který má encyklopedicky shrnout obsah díla
Filosofie:
- navazuje na Aristotela: „Každá věc je složená z látky a formy“
- snaží se jeho myšlenky převést do křesťanské roviny
- tvrdí, že: „Pravým, dokonalým bytím je Bůh“
- provedl 5 důkazů boží existence
© 2010- Wilhemina
